A muži na úvod sezóny nebodovali

Slavia K.Vary B - BU N.Sedlo 4:1 (1:1)

V prvním soutěžním utkání nového ročníku 5 ligy (krajský přebor mužů) jsme museli zkousnout hořkou pilulku. Důvodů, proč jsme neuspěli je více, takže je musím popsat postupně. Prvním důvodem je samotný soupeř, na kterého se velmi těžko připravuje, protože nikdy nevíte, kdo proti vám vlastně nastoupí. Čekali jsme, že domácí nasadí některé hráče A mužstva hrající divizi, ale že jich bude nakonec většina, s tím se nedalo nic dělat. Druhým důvodem byl nekompletní kádr, s nímž jsme mohli pracovat. Chybí nám z různých důvodů hned 3 krajní obránci, z nichž jeden onemocněl těsně před utkáním. Celkem nám chybělo 5 hráčů a to mělo vliv nejenom na základní sestavu, ale i na možnostech střídání, tedy možnosti hru změnit nebo oživit tím potřebným způsobem. A poslední dva důvody byl samozřejmě terén, protože hrát na UMT v parném létě je samo o sobě handicap, i když jsme věděli co nás čeká, a také nesehranost. Základní sestava, proti minulé sezóně, nastoupila v podstatě v novém složení a kromě krajních záložníků se neinformovaný divák musel divit, kdo se v našem dresu objevil a nebo na jakém postu. Vše, co jsem dosud napsal, není výmluva, ale pouze konstatování skutečností. I když se s nimi složitě vyrovnává a my jsme se s tím nedokázali poprat tím potřebným způsobem. Samotné utkání začalo podle předpokladů. Domácí na nás vlétli a v prvních deseti minutách orazítkovali 2x tyč a čisté konto jsme drželi hlavně díky vynikujícímu R.Rychnovi, který se do branky vrátil po dlouhé pauze a moc nám chyběl v útočné fázi. Pak jsme hru částečně vyrovnali a začali konečně i zlobit. A větší aktivita, ale i odvaha nám přinesla ovoce ve 28. minutě. Po rohovém kopu se míč několikrát odrazil ve vápně, Slepička vyslyšel výzvu Jozy "dej mi to" a druhý jmenovaný s přehledem uklidil míč k levé tyči domácí branky - 0:1. V té době se už hra tzv. uklidnila, zvykli jsme si na tempo utkání a měli i další možnosti k ohrožení branky. Jenže ve 33. minutě přišla studená sprcha, v podobě vyrovnácí branky, kterou domácí s pomocí teče, která nedala Rychnovi šanci reagovat, zaznamenali - 1:1. V kabině jsem o přestávce zdůražnoval základní věci, které jsme si řekli již před zápasem a neplnili je dostatečně a apel byl především na soustředěnost. Utkání se pak v podstatě zlomilo na stranu domácích během 3 minut začátku druhé půle. Standardní situace a po ní rychlý náběh za obranu a najednou jsme prohrávali o 2 branky. Vše, co jsem dokázali v první části eliminovat, se nám rozpadlo pod rukama. Když domácí přidali po hodině hry ze standardky další branku, zdálo se, že je zápas zpečetěn, ale dovolím si trvdit, že jsme se s možnosti něco s výsledkem udělat, vyloučili sami. A to doslova. Nejprve minul zcela prázdnou branku Dominik Rubáš, vzápětí zařídil Fürst penaltu, kterou Joza bohužel neproměnil a pak se navíc ještě úplně dětinsky nechal vyloučit Dominik Rubáš, který neudržel nervy na uzdě a oplácel soupeřovo kopnutí bez míče v nepřerušené hře prudkým strčením. Co nám bylo platné, že soupeř šel také do deseti, protože ve vzájemné potyčce viděl samozřejmě červenou i hráč domácích. Jsem prostě přesvědčen, že bychom závěr zápasu zdramatizovali a mohli pomýšlet aspoň na zisk bodu. Odešli jsme poraženi s "divizním" soupeřem, ale klukům budu kromě několika chyb, děkovat za přístup a snahu se o výsledek poprat. Co ale nepřejdu a znovu se k tomu budeme vracet, je nedisciplinovanost. Před zápasem a i v jeho průběhu jsem konkrétní hráče upozorňoval, aby se věnovali pouze a jenom hře a nenechali se vyprovokovat a neremcali směrem k rozhodčímu. Obdrželi jsem sice pouze 2 karty, ale právě z těchto důvodů. To jediné mne zklamalo, i když prohrát jsme samozřejmě nechtěli a každou porážku zkousávám těžko a dlouho. V prvních 4 utkáních hrajeme hned 3x venku a na rehabilitaci výsledku máme hned další víkend, když zajíždíme do M.Lázní. Budu se jen modlit, aby se aspoň část chybějících hráčů do kádru vrátila a mohli jsme bojovat o první body v silnějším složení. 

Zdeněk Joza, trenér